S cílem ukázat, že spekulativní fikce je cenným příspěvkem k diskusi o výzvách antropocénu, zkoumá kniha Images of the Anthropocene in Speculative Fiction řadu románů, jejichž témata se týkají různých aspektů antropocénu. Patří mezi ně ničení a ochrana přírodního prostředí, vztah mezi lidskými a nelidskými obyvateli planety, role mýtu při utváření antropocénu a boji proti němu, politické rozměry antropocénu, hrozba apokalypsy a role postapokalyptických vyprávění. Při zkoumání těchto témat se naši autoři zabývají díly Patricie Briggsové, M. R. Careyho, Dmitrije Gluchovského, Ursuly K. Le Guinové, N. K. Jemisinové, Stephenie Meyerové, China Miévilla, Jamese Pattersona, Maggie Stiefvaterové, J. R. R. Tolkiena a Scotta Westfielda. Jejich eseje ukazují, že spekulativní literatura může díky své schopnosti rozvíjet scénáře alternativní historie a prezentovat známé věci neznámým způsobem měnit vnímání povinností a odpovědnosti čtenářů vůči jejich komunitám a světu.

Chris Pak (Science Fiction Studies)

Paul Williams (Fafnir)

Kolektivní monografie obsahuje příspěvky jednadvaceti autorů k reflexi fantastického vyjádření v literární a divadelní tvorbě. Pět tematických oddílů (O utopičnosti v literatuře, Sdílení příběhu, světa a jazyka, Ke kořenům nejen české fantastiky, Kreativita a fantastičnost – příběhy nejen pro děti, Středoevropská postmoderna) představuje možnosti zkoumání fenoménu fantastična z hlediska literární teorie a historie, divadelní a kognitivní vědy, filozofie a komparatistiky. Široké pojetí fantastična uplatněné v knize umožnilo zaměřit se na žánrové i nežánrové podoby fantastiky, a přispět tak k překlenutí do značné míry umělé hranice mezi nimi.

Jan Lukavec (iLiteratura)

Fantastická literatura je dnes vlivným kulturním fenoménem. Ambicí této studie je iniciovat širší diskuzi o fantastické literatuře a upozornit na problematiku její reflexe. Práce sumarizuje možné přístupy k definici fantastiky v českém a světovém kontextu, blíže vymezuje podmínky nutné k uvažování o fantastičnosti díla a navrhuje definici fantastiky vycházející z Wittgensteinova konceptu rodových podobností, prototypové teorie, architextuality a neostrých množin. Druhá část knihy představuje dvoustupňovou typologii založenou na funkci fantastického prvku. Na prvním místě odlišuje dvě kategorie fantastična podle úrovně integrace fantastického prvku, se zohledněním textových i mimotextových aspektů, následně rozlišuje tři neostré množiny na základě klíčových funkcí fantastického prvku vzhledem k aktuálnímu světu.

Pavel Šidák (Česká literatura)

Jan Křeček (Sarden)

Studie se pokouší popsat jedinečnost přístupu, již science fiction v západním kulturním prostoru nabízí ve vztahu k temporalitě, především pak k budoucnosti. Jedinečnost této pozice vychází částečně z funkce, kterou "populární kultura" obecně v euroamerickém kulturním prostoru hraje. Jisté východisko úvah o vztahu science fiction a času představuje Luhmannova teorie autopoietických sociálních systémů; dále je popsán dopad druhého termodynamického zákona na běžné představy o čase v devatenáctém století a jeho vliv na formulování teorie informace v první polovině století dvacátého. Za účelem demonstrovat schopnost jazyka science fiction vypořádat se se zdánlivě ahistorickou situací, "technologickým údělem lidstva" a některými důsledky "informační společnosti" byl vybrán článek Dona DeLilla "In the Ruins of the Future", reagující specifickým způsobem na události 11. září.

Spekulativní literatura je vynikajícím prostředkem pro zpochybňování zdánlivě přirozených věcí; víra a a podoba reality patří mezi častá témata. V trilogii Božská města Roberta Jacksona Bennetta jsou vztahy mezi božstvy, lidmi a realitou složité a provokující k zamyšlení. Fikční svět významně naráží na na naši realitu, když převrací předpokládaný hierarchický vztah mezi božstvím a světským. Na základě poznatků z kognitivních věd a práce s konceptem tzv. intersubjektivity a teorie interakce zkoumá tento článek zásadní roli intersubjektivních myslí při konstruování reality ve fikčním i reálném světě.

Klimatická fikce (častěji cli-fi) je relativně nový, ale velmi vlivný literární žánr zaměřený na reflexi antropogenní změny klimatu a obecněji na environmentální krizi. Úvodní část studie nastiňuje vývoj a charakteristiku cli-fi a komentuje převažující dystopický tón děl patřících do tohoto žánru. Následující praktická část analyzuje sedm vybraných příkladů z hlediska reflexe klimatických změn ve vztahu ke stavu fikčního světa, antropocentrické a biocentrické perspektivy a reprezentace staré a nové společnosti. V závěrečných poznámkách se studie opírá o poznatky empirické ekokritiky, aby zprostředkovala současný stav poznání ohledně vlivu klimatické fikce na čtenáře. Klimatická fikce (častěji cli-fi) je relativně nový, ale velmi vlivný literární žánr zaměřený na reflexi antropogenní změny klimatu a obecněji na environmentální krizi. Úvodní část studie nastiňuje vývoj a charakteristiku cli-fi a komentuje převažující dystopický tón děl patřících do tohoto žánru. Následující praktická část analyzuje sedm vybraných příkladů z hlediska reflexe klimatických změn ve vztahu ke stavu fikčního světa, antropocentrické a biocentrické perspektivy a reprezentace staré a nové společnosti. V závěrečných poznámkách se studie opírá o poznatky empirické ekokritiky, aby zprostředkovala současný stav poznání ohledně vlivu klimatické fikce na čtenáře.

Román Vyprávění americké spisovatelky Ursuly K Le Guinové se odehrává na cizí planetě ve vzdálené budoucnosti a vytváří komplexní fantastický fikční svět. Přesto je pro jeho uchopení klíčová mimésis. Studie inspirovaná Promimeticku promluvou Milana Suchomela analyzuje úrovně mimésis v románu Vyprávění, počínaje povrchní rovinou explicitních odkazů přes historické aluze, inspiraci filozofickými a náboženskými systémy k hlubším rovinám ztělesněným metaforickým propojením těla a světa a ústřední rolí vyprávění pro bytí ve světě a rozumění světu. Při reflexi prožívání příběhu a fikčního světa prostřednictvím tělesné zkušenosti a prožitých emocí, jež jsou vyvolány z paměti během četby, se studie opírá o současné poznatky kognitivních věd.