Proč se zahraniční studenti chtějí učit česky? Obdivují Janáčka, Dvořáka i brněnský funkcionalismus
Letošní 58. ročník Letní školy slovanských (bohemistických) studií pořádaný na Filozofické fakultě MU v Brně přivítal stovku zájemců z 31 zemí světa.
Básnictvo o poezii pokračuje. S Radkem Malým a Sylvou Fischerovou
Propojit literární historii s literární současností. Představit tvorbu českých básníků a básnířek formou osobních setkání a přednášek. Cyklus nově vzniklého spolku Bohemistický stře;ník nabídl podvečery s Jakubem Chrobákem, Klárou Goldstein a Romanem Poláchem. V podzimním semestru na Filozofickou fakultu MU zavítá Radek Malý nebo Sylva Fischerová.
Organizaci cyklu zajišťují Anna Košťálová, Kryštof Mec a další studující spojení s bohemistikou na FF MU. Jedná se obdobný tým, jaký organizoval například Literární toulky. „Svět je malý. A svět poezie ještě mnohem menší. Proto se nezřídka stává, že ti, kdo poezii sami píší, se zároveň zabývají poezií jiných, a to i akademicky. Právě tento fenomén je podstatou cyklu přednášek Básnictvo o poezii,“ shrnuje student Kryštof Mec.
Od undergroundu k angažované poezii
Hlavní premisou cyklu je podle Mece otázka, jak o poezii přemýšlejí ti, kdo ji sami tvoří, a jak o ní dokáží hovořit. „Přednášky nabídly jak zajímavá extrakurikulární témata, tak i různé způsoby uvažování o literatuře, protože každý přednášející zvolil odlišné pojetí svého příspěvku. Posluchačstvo tedy mohlo kromě nových vědomostí poznat také odlišné pohledy na poezii, a to od těch nejkvalifikovanějších,“ dodává Mec.
A přibližuje atmosféru uplynulých setkání: „Jakub Chrobák na první přednášce představil tvorbu brněnského básníka Jaroslava Erika Friče z univerzálně lidského hlediska. Zdůraznil duchovní základ undergroundové kultury, přičemž se opíral o konkrétní básníkovy texty i o epizody z jeho života. Klára Goldstein se podobně zaměřila na život a dílo chilského básníka Pabla Nerudy, zohlednila však rovněž specifika jeho soudobé i pozdější recepce v československém prostředí, kterou konfrontovala s recepcí v jeho domovině. A Roman Polách se při ohledávání pojmu angažované poezie nejen vydal do dějin české literatury a jejích sporů o večery trávené v hospodě, ale také konfrontoval pojetí tvorby u dvou největších evropských myslitelů, Immanuela Kanta a G. W. F. Hegela.“
Koncepci cyklu mají studenti ryze ve své režii. „Náplň vytvářejí sami. A myslím si, že tak dobře, že obsah nepotřebují konzultovat s akademiky. Když jsme za dob mých studií na fakultě organizovali svá autorská čtení, kam jsme zvali i hosty mimofakultní, tak jsme se nikoho z vyučujících také neptali. Tak to má být, když jde o upřímnou zpověď básníka,“ poznamenává Zbyněk Fišer z Ústavu české literatury FF MU. A vzpomíná na obdobný cyklus Bluesnění pořádaný v polovině osmdesátých let. „Byly to večery svým obsahem a spontánností natolik výjimečné, že je navštěvovali i naši vyučující a brněnští novináři, kteří pak o Bluesnění s nadšením referovali v Brněnském večerníku. To nám lichotilo, začali jsme přednášet i své překlady, ale tady už jsme občas narazili na nepsanou cenzuru,“ říká Fišer.
Peripetie časopisu Revue 88
Za představování veršů Czesława Miłosze byl tehdy Zbyněk Fišer pozván na děkanát FF MU, aby vysvětlil, co má znamenat tato skrytá podpora polské Solidarnośći. „Některé ekologicky zaměřené prózy autorů z tehdejší NDR vnímali jako drzé pošpiňování socialismu. Když jsme vybrané překlady publikovali ve fakultním časopise Fórum, rozhodli s děkanem v čele, že v redakční radě časopisu Fórum má být založena buňka KSČ. Tehdy jsme svorně s Jiřím Trávníčkem, Milošem Voráčem, Zdeňkem Sotolářem, Zuzanou Kupkovou a Ivetou Foralovou redakci časopisu opustili. O pár roků mladší studenti pak koncem osmdesátých let založili vlastní samizdatový časopis Revue 88. Zde mapovali snahy o registraci nezávislého studentského sdružení vysokoškoláků. Peripetie časopisu Revue 88 vylíčil například Jiří Voráč v katalogu nedávné výstavy o brněnském samizdatu v Moravské zemské knihovně,“ dodává Fišer.
Záznamy z jednotlivých akcí jsou volně k zhlédnutí na YouTube.
