Historie Ústavu

Ústav české literatury poskytuje spolu s Ústavem českého jazyka univerzitní vzdělání v oboru Český jazyk a literatura.

Od počátků Masarykovy univerzity trvá významné postavení bohemistiky jako studia mateřského jazyka a literatury, k němuž patří trvalá spolupráce se zahraničními bohemisty a bohemistikami, vědecká i pedagogická.

Mezi osobnostmi literárněvědné bohemistiky vynikly dvě výrazné skupiny, a to z období meziválečného a poválečného. Byli to Arne Novák, Stanislav Souček, Antonín Grund, Roman Jakobson, Jan Vilikovský, Frank Wollman, Antonín Škarka, Oldřich Králík, Josef Hrabák, Artur Závodský, František Tenčík, Alois Gregor, Jiří Levý, Milan Kopecký, Dušan Jeřábek, Karel Palas, Oleg Sus, Zdeněk Kožmín. Představitelé početné druhé skupiny působili jako učitelé dnešních pedagogů; stále z nich s ústavem spolupracují Milan Suchomel a Vlastimil Válek.

Realizuje se bakalářské, magisterské a doktorské studium, z toho bakalářské a magisterské formou prezenční, doktorské formou prezenční nebo kombinovanou. Bakalářské studium je možno zahájit po úspěšně složeném testu studijních předpokladů, magisterské studium po složení státní bakalářské zkoušky s prospěchem A, B nebo C nebo po úspěšně složeném oborovém testu. Doktorské studium je možno zahájit po úspěšném přijímacím pohovoru a úspěšném prezentování tezí projektu disertace. Realizuje se též rigorózní řízení.

Předmětem výuky a výzkumu na ústavu jsou dějiny české literatury od počátků do současnosti, dětská literatura, teorie literatury a didaktika českého jazyka a literatury. Učitelé pedagogicky působí též v oborech Čeština pro cizince a Vědecké informace a knihovnictví, na Letní škole slovanských studií a na Univerzitě třetího věku.

Ústav úzce spolupracuje s bohemistikami na dalších českých univerzitách, s akademickými ústavy a dalšími vědeckými a kulturními institucemi. Mezi zahraničními bohemistikami a slavistikami, s nimiž spolupracuje při činnosti učitelů i studentů, jsou mimo jiné zejména instituce na Slovensku, v Německu, Polsku, Velké Británii, Francii, Bulharsku, Itálii a Koreji.

Ústav pravidelně pořádá nebo spolupořádá literárněvědné konference, např. věnované Zdeňku Kožmínovi, fantastické literatuře, Arnu Novákovi, potlačované literatuře od konce 40. let (dosud 4 ročníky), Zdeňku Rotreklovi, Josefu Suchému, tvůrčímu psaní, českému ruralismu, F. X. Šaldovi, Milanu Kunderovi, současné literatuře pro děti a mládež. Mezi obdobné akce ústavu patří též Letní škola tvůrčího psaní a Ateliér tvůrčího psaní.

V knižních a časopiseckých publikacích i grantových projektech se učitelé ústavu nyní věnují tématům jako literatura doby renesanční a barokní, J. A. Komenský a dobová homiletika, česko-německé literární vztahy v 19. století, biedermeier, přelom 19. a 20. století a jeho úloha v dalším vývoji české literatury, spirituální literatura 20. století, pohádka a další žánry literatury pro děti a mládež, specifika české literatury počínaje devadesátými lety 20. století, film a literatura, teorie fikčních světů a její využití v literární historiografii, literárněvědná fenomenologie a hermeneutika, tvůrčí psaní a tvůrčí aspekty překladu. Významnou aktivitou řady učitelů je činnost ediční. Další vyučovaná témata poskytuje seznam výběrové výuky.