Intermediální a adaptační studia
Adaptační a intermediální studia mají v Ústavu české literatury bohatou tradici. Na začátku 21. století inicioval doc. Petr Bubeníček výuku kurzů, které se zabývaly prolínáním literatury a filmu. Postupem času se tento záběr výrazně rozšířil vznikem magisterského studijního programu Literatura a mezikulturní komunikace, jehož další rozvoj následně otevřel cestu k zavedení kurzů intermediálních studií. Řadu impulsů a mezinárodní spolupráci přinesla konference Film adaptation: A Dialogue among Approaches (2013), která propojila zástupce adaptačních studií, intermediálních studí a filmových studií (doc. Bubeníček ji uspořádal v Greifswaldu v rámci svého stipendijního pobytu Alfried Krupp Junior Fellowship).
V oblastech adaptačních a intermediálních studií bylo využito odborných znalostí renomovaných mezinárodních vědců, kteří působili v Brně jako hostující přednášející. Na ÚČL přednášeli prof. Thomas Leitch, prof. Kamilla Elliott, prof. Eckart Voigts, prof. Lars Elleström (+2021). Z českých kolegyň a kolegů spolupracujeme s doc. Alicí Jedličkovou a dr. Stanislavou Fedrovou.
Dosud nejvýznamnější událostí v rozvoji adaptačních a intermediálních studií s hlubokým mezinárodním dopadem byla výroční konference Association of Adaptation Studies, která se konala v Brně v roce 2019.
Publikace
Anotace
This book deals with film adaptations of literary works created in Communist Czechoslovakia between 1954 and 1969, such as The Fabulous World of Jules Verne (Zeman 1958), Marketa Lazarová (Vláčil 1967), and The Joke (Jireš 1969). It treats a historically significant period around which myths and misinformation have arisen. The book is broad in scope and examines aesthetic, political, social, and cultural issues. It sets out to disprove the notion that the state-controlled film industry behind the Iron Curtain produced only aesthetically uniform works pandering to official ideology. The book’s main aim is to show how the political situation of Communist Czechoslovakia moulded the film adaptations created there, but also how these same works, in turn, shaped the sociocultural conditions of the 1950s and the 1960s.
Recenze
Maria Chiorean (Metacritic Journal for Comparative Studies and Theory)
Thomas Leitch (Adaptation)
Peter Lewis (Adaptation)
Veronika Pehe (Česká literatura)
Petr Mareš (Iluminace)
Anotace
This collection of forty new essays, written by the leading scholars in adaptation studies and distinguished contributors from outside the field, is the most comprehensive volume on adaptation ever published. Written to appeal alike to specialists in adaptation, scholars in allied fields, and general readers, it hearkens back to the foundations of adaptation studies a century and more ago, surveys its ferment of activity over the past twenty years, and looks forward to the future. It considers the very different problems in adapting the classics, from the Bible to Frankenstein to Philip Roth, and the commons, from online mashups and remixes to adult movies. It surveys a dizzying range of adaptations around the world, from Latin American telenovelas to Czech cinema, from Hong Kong comics to Classics Illustrated, from Bollywood to zombies, and explores the ways media as different as radio, opera, popular song, and videogames have handled adaptation. Going still further, it examines
the relations between adaptation and such intertextual practices as translation, illustration, prequels, sequels, remakes, intermediality, and transmediality. The volume's contributors consider the similarities and differences between adaptation and history, adaptation and performance, adaptation and revision, and textual and biological adaptation, casting an appreciative but critical eye on the theory and practice of adaptation scholars--and, occasionally, each other. The Oxford Handbook of Adaptation Studies offers specific suggestions for how to read, teach, create, and write about adaptations in order to prepare for a world in which adaptation, already ubiquitous, is likely to become ever more important.
Anotace
Sborník – vzniklý na základě semináře Intermediálních studií, konaného roku 2021 v rámci programu Literatura a mezikulturní komunikace na Masarykově univerzitě, Brno – sestává ze dvou částí; první shrnuje analýzy filmových transmediací Shakespearových sonetů (The Sonnetproject, New York Shakespeare Exchange 2013), druhá analýzy literárních ekfrází (W. Szymborské, U. Fanthorpe, J. Stonea etc.). Příspěvky ukazují různé přístupy, náležející ke dvěma hlavním intermediálním metodám, literaturocentrické (představené Wernerem Wolfem), jež se soustředí primárně k sémantické analýze původního textu, a k literatuře vztažené (navržené Irinou Rajewsky), která respektuje transmediaci jako autonomní reprezentaci a sleduje její vztahy k pretextu především retrospektivně; případně srovnávací, která zahrnuje translingvistickou analýzu překladu jako mezikulturního a historického přenosu.