Ve své studii se autorka soustřeďuje na šest základních témat: Charakteristika textu Komenského Manualníku (1623) jako nejrozsáhlejšího Komenského autografu; stav dosavadního bádání o tématu vzhledem k meritornímu tématu, tj. první vydání edice Manualníku a její rámcové části - Jindřich Hrozný (1926), odborné stati především Milan Kopecký (1978 – časopisecky; 1982 – knižně); vazba Manualníku na Komenského literární terminologii užitou v jeho spisu Zpráva a naučení o kazatelství autorkou ilustrovaná jako převážně vzájemně si odpovídající; amplifikace a abreviace v textu Manualníku, např.: MAN Gn 35:15-16 ve srovnání s K3 (vydání tzv. kralické jednodílky z r. 1613) Gn 35:18 – amplifikace (využívá se zpravidla poznámkový aparát k tzv. Kralické šestidílce); MAN Jr 5:10 ve srovnání s K3 Jr. 5:10 abreviace (úroveň motivů; poloveršů, veršů, částí kapitol, úplných kapitol – další příklady); analýza biblických citací v úvodu k Manualníku – různé typy biblických parafrází, např. vzhledem ku K3 Jb, 30:20 - abreviace; motivované biblické centony: Ž 66: 11-12; shrnutí nových poznatků, zejména o úvodu k Manualníku vzhledem k typu užitých biblismů: interpretace motivovaného biblického centonu (Mt 4,16).

Nejnovější kniha s Komenského texty zahrnuje v českém překladu čtveřici kratších, ale závažných a krásných děl "učitele národů". Všechna díla jsou vydána v úplnosti a s vysvětlujícím poznámkami. Navíc jsou opatřena úvodními studiemi komeniologa profesora Jana Kumpery, která zařazují Komenského texty do soudobých okolností a souvislostí Komenského života a tvorby. Nejznámější z editovaných děl je Cesta světla (Via lucis), napsaná Komenským za anglického pobytu v Londýně v letech 1641-1642, v níž český myslitel a evropský reformátor nastínil koncepci své vševědy čili pansofie a s ní spojený program nápravy lidstva, spočívající na vytvoření jakési mezinárodní akademie věd a vzdělanosti (kolej světla) a dalších dvou celosvětových organizací k dosažení náboženského smíru i k odstranění válek. Spis však vydal Komenský až o čtvrtstoletí později v Amsterodamu s věnováním tehdy založené londýnské Královské učené společnosti (Royal Society), která podle Komenského navazovala částečně i na dávné snahy jeho samotného a jeho anglických přátel, tzv.komeniánů. Na sklonku života vydal Komenský v nizozemském exilu také další nádherný spis - Anděl míru (Angelus pacis), ve kterém znovu a vášnivě navrhoval uspořádání spravedlivého světového míru a odstranění válek na základě světové "porady o obecné nápravě" v duchu Kristova pokoje. Třetí vydaný spis Štěstí národa (Gentis felicitas) se od předchozích programových děl dost liší, není tolik vizionářský a nábožensky emocionální. Doporučení, jak dosáhnout prosperity, bezpečného míru a lidské spokojenosti se netýká zdaleka jen adresáta, sedmihradského knížete Jana Rákócziho, ale obecně všech vladařů, politiků a národů i dnes. Toto dílko je natolik moderní, aktuální a živé, že se ani nechce věřit, že bylo napsané před třemi sty padesáti. Nebyl by to ani Komenský, kdyby tu znovu nezdůraznil jako jednu ze základních podmínek "štěstí národa" - potřebu dobrého školství a vysoké úrovně kultury a vzdělanosti národa. Závěrečný spis právě vydaného souboru Cesty světla je nejmenší. Jeho poetický název Věječka moudrosti (Ventilabrum sapientiae) odpovídá obsahu i duchu dílka. Jedná se vlastně o jakousi bilanci životního díla z pera stárnoucí a bilancujícího učence, který se s pokorou a životním moudrým nadhledem zamýšlí nad zdary a nezdary svého díla. Všem, kteří se na vydání této nové záslužné edice z Komenského díla podíleli, patří velký dík. Již proto, že se nejedná o komerční tisk a že se našli obětaví lidé, ochotní vydání finančně zabezpečit. Ocenění zaslouží i pěkná grafická úprava a ilustrační doprovod. Nejedná se také o vědeckou kritickou edici, ale o vydání určené širší kulturní veřejnosti se záměrem prezentovat stále aktuální a bohužel stále málo známý a nedoceněný odkaz největšího a v Evropě nejznámějšího českého myslitele a reformátora. Nový výbor z Komenského díla. Námět knihy: Pavel Šebek. Úvody k vybraným spisům: prof. PhDr. Jan Kumpera, CSc. Ediční příprava: prof. PhDr. Michaela Hashemi, CSc. Odborná spolupráce: prof. PhDr. Michaela Hashemi, CSc. a prof. PhDr. Jan Kumpera, CSc. Grafické listy: František Koliha, obraz na titulní straně: PhDr. Ing. Zdeněk Hajný.