2018: Literatura a dokument. Literatura jako dokument.
Studentská literárněvědná konference
19. a 20. dubna 2018
Zasedací místnost Sdružení moravských pracovišť AV ČR, Čechyňská 19, Brno
Pořádá Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i., ve spolupráci s Ústavem české literatury a knihovnictví FF MU
Webové stránky konference Propozice a přihláška ke stažení Předchozí ročníky SLK
Studentská literárněvědná konference 2018: Literatura a dokument. Literatura jako dokument
čtvrtek 19. dubna
8:30-9:00 prezence
9:00-9:10 zahájení
9:10-10:30 první blok
- Mgr. Jana Popovicsová (2. roč. Ph.D. studia, obor Slovenská literatura, FF UKF) Dokumentárne vs. fiktívne v diele P. Pišťanka – Rivers of Babylon
- Bc. Anna Rybníčková (2. roč. NMgr. studia, obor: Literatura a mezikulturní komunikace FF MU) Epistolární román moderní doby aneb Very British Problems jako zrcadlo britské (a české) společnosti
- Mgr. Natália Mitková (1. roč. Ph.D. studia, obor Slovenská literatura, FF UKF) Dokument doby a osobného smútku: k autorskej stratégii Jána Roznera v diele Sedem dní do pohrebu
- Mgr. Markéta Zelená (1. roč. Ph.D. studia, obor Teorie a dějiny slovanských literatur, FF MU) Odkaz dramatiky Václava Havla v současné jihoslovanské dramatické tvorbě. Kdo zboural Berlínskou zeď Amira Bukviće
10:30-11:00 diskuse
11:00-11:20 přestávka na čaj a kávu
11:20-12:20 druhý blok
- Jan-Marek Šík (2. roč. Ph.D. studia, obor Teorie vyprávění, FF MU) Fakt, vzpomínka, mezera. (Re)konstrukce paměti na příkladu textu Krátká zpráva na cestě z Osvětimi Görana Rosenberga
- Natálie Trojková (2. roč. NMgr. studia, obor Český jazyk a literatura, FF UPOL) Korespondence a memoáry jako literárněhistorické prameny (zamyšlení nad vybranými prameny Jana Čepa)
- Dagmar Vobecká (1. roč. Ph. D. studia, obor Česká literatura, FF MU/ÚČL AV ČR) Österreichische Gesellschaft für Literatur – svědectví archivu
12:20-12:50 diskuse
12:50-14:30 přestávka na oběd
14:30-15:50 třetí blok
- Mgr. Tereza Arndt (4. roč. Ph.D. studia, obor Sémiotika a filozofie komunikace, FHS UK) Dějiny jako vizuální text
- Mgr. Josef Řídký (5. roč. Ph.D. studia, obor Komparatistika, FF UK) Je-li historie vyprávěním, znamená to, že je fikce historií?
- Bc. Vojtěch Velísek (3. roč. NMgr. studia, obor: Literatura a mezikulturní komunikace) Věřit v jednorožce: problematika hodnověrnosti (nejen) v literárním kontextu
- Bc. Kristina Dokulilová (2. roč. NMgr. studia, obor Český jazyk a literatura, FF UPOL) „Psát podle úplný pravdy“ Filipa Topola. Autenticita jako textualita
15:50-16:20 diskuse
16:20-16:40 přestávka na čaj a kávu
16:40-18:00 čtvrtý blok
- Mgr. Kristína Krajanová (1. roč. Ph.D. studia, obor Slovenská literatura, FF UK) Ivkova biela mať a/ako dokument doby
- Mgr. Viliam Nadáskay (1. roč. Ph.D. studia, obor Slovenská literatura, FF UK/SAV) Reprezentácia reality v prózach socialistického realizmu
- MgA. Daniel Kubec (2. roč. Ph.D. studia, obor Česká literatura, FF MU) Karel Pecka: svědectví o komunistických trestných táborech
- Mgr. Ľubomír Holík (2. roč. Ph.D. studia, obor Teória a dejiny slovenskej literatúry, FF PU) História 20. storočia v dielach Antona Rákaya
18:00-18:30 diskuse, občerstvení
19:30 Autorské čtení Michala Přibáně, Ústřední knihovna FF MU
Pátek 20. dubna
9:00 zahájení druhého dne jednání
9:05-10:25 pátý blok
- Mgr. Jan Slíva (4. roč. Ph.D. studia, obor Latinská medievistika, FF MU) Fikce a skutečnost v epistolární formulářové sbírce Jindřicha z Isernie
- Mgr. et Mgr. Tomáš Weissar (1. roč. Ph.D. studia, obor Latinská medievistika FF MU) Frater Domaslaus has fecit historias. Dominikán Domaslav na pomezí faktu a fikce
- Bc. Vojtěch Pelc (2. roč. NMgr. studia, obor Český jazyk a literatura/Latinský jazyk a literatura FF UK) Humanistické popisy Prahy – žánr na pomezí historického pramene a literárního textu
- Mgr. Petra Němečková (1. roč. Ph.D. studia, obor Dějiny novější české literatury FF JČU) Literatura v roli „městského průvodce“
10:25-10:55 diskuse
10:55-11:15 přestávka na čaj a kávu
11:15-12:35 šestý blok
- Bc. Tereza Bůžková (1. roč. NMgr. studia, obor Český jazyk a literatura FF OU) Povídky Terézy Novákové: dokument vnějšího i vnitřního světa
- Mgr. Václava Beyerová (1. roč. Ph.D. studia, obor: Německá literatura, FF MU) Judith W. Taschler – Roman ohne U. Historický román či psychologická próza?
- Mgr. et Mgr. Jaroslav Stanovský (2. roč. Ph.D. studia, obor Románské literatury, FF MU) „Dlouhé trvání“ v literatuře. Francouzský historický román 19. století mezi Starým režimem a Revolucí
- Mgr. Kristýna Hoblová (1. roč. Ph.D. studia, obor Anglická literatura, FF MU) Jana Eyrová jako dokument své doby
12:35-13:00 diskuse
13:00-14:00 porada poroty
14:00 vyhlášení Ceny Vladimíra Macury, konec oficiálního programu konference
Dokumenty, ať už psané, obrazové nebo audiovizuální, jsou svými příjemci vnímány jako autentický doklad o určitém fenoménu či skutečnosti a z této podstaty se vždy pojí s konkrétním prostředím a dobou. U „kvalitní“ literatury a umění vůbec je naopak jednou z jejich často oceňovaných a vyzdvihovaných hodnot nadčasovost či univerzálnost, jakkoli je vždy připomenuto, že žádný umělecký text neexistuje ve vzduchoprázdnu a nefunguje zcela nezávisle na svém kontextu. Jaké svědectví nám tedy literatura podává o své epoše, o svém autorovi, čtenáři nebo o sobě samé? Skrývají se v textech stopy onoho hegelovského ducha doby? A pokud ano, na základě čeho jsme schopni tato skrytá svědectví dešifrovat? Některé literární žánry typu kronik nebo pamětí pak vznikaly a vznikají primárně s ambicí zachytit to, co bylo, či předat nějaký odkaz budoucím generacím. Stejně tak se v mnoha uměleckých manifestech a programech autoři hlásí k ideji postihovat „témata dneška“. Jak se však tyto intence v konkrétních dílech projevily? Má jinou dokumentární a vypovídací sílu literatura tzv. vysoká než pokleslé populární čtivo či spíš právě naopak nebo toto rozdělení v dané věci nehraje roli? Moderní a současná literatura navíc s dokumenty, archivními prameny, deníkovými záznamy, dopisy nebo publikovanými novinovými články často pracuje zcela záměrně a přiznaně, mnohdy se tyto materiály stávají i samotnou součástí románů a básní. Snaží se tak autoři vyvolat ve čtenáři dojem četby nefikčního textu? Nebo má přítomnost dokumentu uměleckému dílu dodat na vážnosti, podpořit iluzi reálného, posílit jeho autenticitu? V neposlední řadě se také literatura stává předmětem bádání historických věd. Jak s uměleckými a beletristickými texty historie pracuje a v čem se od ní literární věda může inspirovat? A jaké metodologické přístupy naopak mohou historikové převzít od literárních vědců?
V rámci sedmnáctého ročníku Studentské literárněvědné konference, jejímž tématem jsou právě různé aspekty vztahu mezi literaturou a dokumentem, se zaměříme alespoň na některé z naznačených otázek a pokusíme se zmíněné souvislosti hlouběji prozkoumat.
Navržené tematické okruhy:
1. Nadčasovost a efemérnost literárních textů; próza, poezie a drama jako dokument doby.
2. Literatura jako historický pramen.
3. Autentické dokumenty v literatuře, problematika autenticity v uměleckém díle.
4. Metodologické a teoretické přístupy (nový historismus, výzkumy vztahu mezi fikční a historickou narací).