Znáte brněnské sochy? Víte, že Brno se podpoře sochařského umění věnuje nejvíce ze všech českých měst? Knížka Sochařské Brno 1989–2019 přináší jako odborný průvodce český i anglický výklad o sochách ze čtyř hlavních tematických okruhů. V rámci cyklu Sochy pro Brno vznikají od roku 2005 sochy věnované osobnostem spjatým s dějinami města. Dalším souborem jsou díla v areálech Masarykovy univerzity a díky sochařským sympoziím najdeme sochy také u řeky Svratky nebo na plážích Brněnské přehrady. Čtvrtým okruhem je mezinárodní přehlídka Brno Art Open / Sochy v ulicích. Díky sto dvaceti třem fotografiím, odbornému výkladu i medailonům sochařek a sochařů získáte v knížce Sochařské Brno 1989–2019 informace o těchto pozoruhodných aktivitách. Knihu vydala Masarykova univerzita ve spolupráci se spolkem CooperARTive.

Komplexní lexikografická publikace soustřeďuje základní informace o klíčových dramatických dílech (textech i jejich inscenacích), která podstatným způsobem zasáhla do literárního a divadelního vývoje a která spoluutvářejí obraz české literární a divadelní kultury. Jde o slovník takzvané dílocentrické povahy, jehož úkolem je zaplnit podstatnou mezeru v českém výzkumu v dané oblasti, a přinést tak odborné veřejnosti publikaci, která formou cca 100 slovníkových hesel podává ucelenou zprávu o vývojových proměnách českých divadelních her první poloviny 20. století.

Řada operních zpracování příběhu o kněžně Libuši představuje ve středoevropském kulturním prostoru jedinečný fenomén – objevuje se poprvé v italské barokní opeře konce 17. století, na rozdíl od mnoha jiných námětů však přetrvá, v průběhu 19. století silně zapůsobí na operu německou a zvláště českou a objeví se v originálních mutacích ještě ve 20. století. Operní realizace Libuše byly od počátků silně politicky a společensky zatížené, promítaly se do nich aktuální dobové události (pragmatická sankce), byly zamýšleny jako korunovační opery (Škroup, Smetana). Jejich zkoumání tak umožňuje pochopit mechanismy vzájemného ovlivňování uměleckého a mocenského diskursu. Projekt usiluje o nahlédnutí tohoto fenoménu v nadnárodním kontextu prostřednictvím interdisciplinárního výzkumu muzikologů a literárních historiků, a odkrýt tak souvislosti, jež úzce oborově a národně zaměřenému bádání dosud unikaly. České literárněvědné bohemistice otevírá nové možnosti zkoumání českého operního libreta, dosud až na výjimky spíše zanedbávané. Projekt je koncipován jako společný pro pracoviště ÚČL AV ČR a FF UP Olomouc.

Hlavním cílem výzkumu je objasnit, jak probíhala autonomizace české umělecké sféry v 60. až 80. letech 19. století. Mezioborově koncipovaný projekt bude sledovat průběh tohoto procesu v kritické reflexi soudobé české literární, výtvarné a hudební tvorby – nejen v tradičně excerpovaných novinách a časopisech, ale i v opomíjených oblastech kulturní periferie. Autoři výzkumu se zaměří na argumentaci týkající se pozice umělců ve společnosti a identifikují díla, která podněcovala diskuse a napomáhala k uvědomění autonomie umění. Poznatky z jednotlivých oblastí kritiky budou konfrontovány v hlavním výsledku výzkumu – monografii mapující průběh české varianty negociací o svobodu umělecké tvorby. Součástí projektu je mezioborové kolokvium, jehož účastníci nahlédnou zkoumaný problém v nadnárodní perspektivě a v historickém kontextu nástupu moderních uměleckých směrů.