Erasmus v Oxfordu
Je obecně známou pravdou, že třeba i jen krátkodobá stáž na zahraniční univerzitě je ničím nenahraditelnou zkušeností pro každého vysokoškoláka, ať už se nachází v jakékoliv fázi svého studia. Porovnání vyučovacích metod využívaných v zahraničí s metodami aplikovanými v tuzemsku, seznámení se s novými studijními materiály, navázání kontaktů s význačnými představiteli oboru, to vše může být velkým impulzem k všestrannému progresu v rámci dalšího studia. V loňském roce se této výzvy, nabízející vedle nezanedbatelného oborového růstu rovněž množství nezapomenutelných zážitků, s úspěchem zhostily dvě z našich studentek, Beatrice Křížová a Olga Poživilová. Obě si z pestré palety lákavých možností, které jsou v rámci studijního programu LMK nabízeny, vybraly stáž na jednom z nejprestižnějších ústavů v Evropě, a to na Oxfordské univerzitě. Po návratu ze své mise se se svými zážitky a zkušenostmi podělily prostřednictvím následujících řádek, ve kterých se formou odpovědí na obvyklé otázky i formou vlastních rozličných postřehů k průběhu stáže v osobitém podání vrátily. Věříme, že jejich slova jsou tou nejlepší pozvánkou, zvoucí další adepty programu Erasmus k následování.
Drazí kolegové a kolegyně, tímto bychom se s vámi rády podělily o zkušenost se studijním pobytem v zahraničí. V rámci programu Erasmus+ jsme začátkem tohoto roku měly tu možnost odjet na University of Oxford. Jedná se o jedinečnou příležitost, které se vám jen tak nedostane. Studium na těch nejprestižnějších světoznámých univerzitách v rámci programu Erasmus+ je totiž spíše výjimkou než pravidlem. Pokud jste ale studentem programu LMK, tu možnost máte. Vřele bychom vám doporučily této možnosti využít, v mnoha ohledech předčila naše očekávání.
Beatrice K.: Je to už pár měsíců, co jsme odjely. Vlastně to už brzy bude rok. Přesto si stále živě vybavuji pocity před odjezdem. Hodně jsme řešily finance, protože erasmácké stipendium bylo pro Velkou Británii docela malé a i s příspěvkem od fakulty nepokrylo ani polovinu výdajů spojených s pobytem v Oxfordu. Z mé předchozí zkušenosti, kdy mi stipendium pokrylo téměř celý pobyt ve Francii, to pro mě bylo trochu nové a byl to faktor, kvůli kterému jsem váhala jet. Nakonec jsem ráda, že jsem jet mohla. Oxford je nádherné, starodávné, studentské město. Potkaly jsme jen samé slušné a podporující lidi, nesetkaly jsme se se špatným nebo odsuzovačným chováním. A v pohledu na spoustu věcí jsme získaly novou perspektivu, kterou bychom jinde nedostaly. Každá zkušenost se studijními pobyty v zahraničí se počítá a každá je jedinečná, každému přinese něco jiného, ale nikdy vás neochudí. Finančně možná, ale ta investice se vám několikrát vrátí (přinejmenším) v jiném kapitálu.
Olga P.: Od svého pobytu v Oxfordu jsem si slibovala, troufám si říci, hodně, avšak odjížděla jsem nadmíru spokojená, protože všechna má očekávání byla naplněna, a to dokonce i ta, která jsem ani netušila, že mám. Studijní pobyt na University of Oxford mě určitě významně posunul v psaní mých prací, v přemýšlení nad texty, ale zároveň mi také nabídl krásné zázemí pro studium, poznávání nových lidí s podobnými hodnotami a zájmy a stal se pro mě jak nezapomenutelným zážitkem, tak studijní zkušeností, kterou bych neměnila. Jsem ráda, že jsem tuto příležitost měla, a každému, který nad studijním pobytem v zahraničí váhá, či už je přímo ve fázi rozhodování, bych využití podobné příležitosti určitě doporučila a podpořila záměr tento krok udělat.
FAQ
Proč jste se rozhodly studovat v zahraničí? Jaké bylo vaše počáteční váhání nebo obavy a jak jste je překonaly?
O: Mé bakalářské studium probíhalo z větší části online a cestovat se nikam pořádně nedalo, nebo dokonce nesmělo. Před koncem svého magisterského studia jsem chtěla tuto zahraniční zkušenost ještě dodatečně získat. Oxford pro mě byl jako pro absolventku bakalářského studia z Katedry anglistiky a amerikanistiky jasná volba. Zajímalo mě, jakými metodami se vyučuje na jiných univerzitách, co a jak se učí jinde než u nás. Chtěla jsem vidět a zažít jiné přístupy k výuce a výkladu a tím získat perspektivu na jiné možnosti vyučování. Příležitost strávit semestr na University of Oxford mi umožnila nahlédnutí přímo do výuky jedné z prestižních univerzit. Za mě tedy nebylo moc nad čím uvažovat nebo váhat. Ale třeba jedno z úskalí, se kterými jsem se musela vypořádat, bylo plánování tehdy současných a také budoucích semestrů mého magisterského studia, abych byla v budoucnosti i při náročnosti studia dvou programů schopná vše stihnout. Další problém, který jsem musela před odjezdem řešit, byly finance, jelikož Oxford není finančně pro studenty zrovna přívětivý a v porovnání s Brnem je to obrovský skok. Měla jsem to štěstí, že mě má rodina finančně podpořila a poskytla mi pomoc, která mi nakonec umožnila do Oxfordu odjet.
B: Zkušenosti se studiem v zahraničí jsem v momentě rozhodování o tomto konkrétním Erasmu již měla. Takže za mě rozhodování nebylo těžké a jediná záležitost, kvůli které jsem váhala, byla v případě Oxfordu finanční stránka věci. Kromě této záležitosti u mě neexistovalo nic, kvůli čemu bych váhala. Proto asi neposkytnu pro další zájemce o zahraniční stáž úplně nejpřínosnější odpověď, ale všem těm, kteří váhají, bych ráda alespoň dodala odvahy. Nebojte se ničeho. Vše se dá zvládnout a jakýkoliv problém se dá vyřešit, což u Erasmu opravdu platí několikanásobně, protože většinou jsou všechny strany podporující a chápající. Alespoň taková je moje zkušenost.
Jak jste se rozhodly pro zahraniční univerzitu a místo? Co ovlivnilo vaši volbu? Byl to třeba jazyk nebo kultura hostitelské země?
B: Studovat na Oxfordu pro mě byl splněný sen, stejně tak jako život ve Velké Británii. V této zemi se vždy cítím moc dobře. Nebylo tedy moc o čem přemýšlet. Jsem anglistka, stejně jako Olga, takže jazyk pro nás v této volbě spíše nehrál roli. Moc jsem se těšila na prostředí Oxfordu, které doslova připomíná Bradavice a další. Estetika tohoto města (Colleges, knihovny, ulice, památky) mě prostě přitahovala už předtím. Vsadím se, že nejsem vůbec sama. Když jsme potom na místo přijely, tak mnohé představy předčila realita.
O: Mým přáním již od bakalářského studia bylo vyjet na studijní pobyt do Velké Británie, což se mi díky této příležitosti splnilo. Oxford mi určitě dal mnoho cenných zkušeností, a to nejen co se týče vzdělávání. Moji volbu samozřejmě ovlivňovaly i další faktory, jako například to, že anglický jazyk pro mě není překážkou ve studiu a v Oxfordu jsem se v jazyce ještě mohla zdokonalovat. Samozřejmě další motivací byla představa trávení času v Oxfordu jako jeden ze studentů univerzity (byť jen navštěvující) - to, že budeme obklopeny kulturou pojící se s tímto městem a Oxfordskou univerzitou, s jejími “Colleges” rozmístěnými po starém a krásném městě, které má svou charakteristickou atmosféru. Další motivací pro mě bylo, jak jsem již zmiňovala, možnost vidět, jak se učí na University of Oxford, a především si tuto výuku vyzkoušet na vlastní kůži.
Jaké předměty jste absolvovaly a jak se lišily od předmětů v Brně? Jak jste se adaptovaly na tamní akademické prostředí, styl výuky a metody hodnocení?
B: Oxfordský styl výuky se velmi liší od veškerých stylů jiných univerzit, a to jak mezinárodně, tak i v rámci VB. Na jejich systému výuky stojí prestiž a žádanost školy mezi uchazeči o studium. Proto bylo velkou výsadou tento styl objevit a vyzkoušet si ho v praxi. Oxfordský styl výuky je založen na nasátí informací na velkých přednáškách v rámci fakult a následném prodiskutování učiva v malých skupinách v rámci tzv. College, ke které student náleží. Na svojí College pracuje pod příslušným vedoucím, který je expertem na příslušné téma/obor, kterému se student věnuje. Tímto schématem se na Oxfordu tvoří zcela jedinečné akademické prostředí, které se nedá moc s tím českým srovnávat, je zkrátka jiné.
Co se týká konkrétně našeho ústavu a Fakulty středověkých a moderních jazyků, všechno stálo na doktorovi R. Chitnisovi, který se o nás po celou dobu našeho pobytu staral a dával nám možnost nahlédnout do výuky češtiny a české literatury v Oxfordském stylu. Velmi nás překvapila úroveň diskuze i jazyková úroveň jeho studentů. Navíc byli všichni milí. Z hodin pana doktora Chitnise jsme si odnesly inspirativní náhled na naši kulturu, o kterém jsme ani nevěděli, že by mohl existovat.
O: Předměty, které jsme měly v Oxfordu, se věnovaly primárně české literatuře, ale velmi zajímavý a přínosný byl také seminář překladu, který jsme navštěvovaly spolu s domácími studenty, jejichž mateřským jazykem je angličtina. Bylo velmi poučné porovnávat naše překlady s jejich. Na těchto seminářích bylo mimořádně zajímavé pozorovat, jak nad překladem uvažují a jak dané texty chápou, jaká slova při překladech používají. Přínosné bylo porovnávat tato zjištění s naším chápáním rodilého mluvčího českého jazyka, využívaným v našich překladech.
Semináře se lišily od těch, které jsme absolvovaly v Brně především počtem studentů ve skupině – Oxfordské semináře jsou velmi komorní, co se týče počtu studentů, což umožňuje vyučujícímu věnovat se každému podle individuální potřeby a díky tomu vidět, jak na tom který student právě je. Následně může poskytovat velmi přínosnou a osobní zpětnou vazbu přímo v semináři. Oxfordský trimestr se liší také tím, že eseje a práce se na daný předmět píší během semestru a ne až po jeho konci. Práce studentů jsou hodnoceny během pár dní a rozebírají se přímo na seminářích, a studenti tak mají možnost porovnat své ideje a teze v kooperaci s ostatními studenty v semináři. Místní studenti a studentky jsou navíc velmi vstřícní a milí a diskuze nad texty s nimi byla zajímavá.
Účastnily jste se kulturních aktivit, učily se jazyk nebo si našly místní přátele?
B: Účast na kulturních aktivitách se v Oxfordu považuje za součást studentského života a nedílnou součást celé „experience“ studentského života v Oxfordu, které vychází ze starodávné tradice. Nejvýraznější událostí jsou takzvané formální večeře na vaší příslušné koleji. Vítáni jsou studenti i na jiných kolejích, pokud je jejich spolužáci pozvou jako hosty. Máte tak příležitost zažít formální večeři ve stylu různých kolejí. Další kulturní akce byly akce pořádané ústavem českého jazyka, jako například přednáška translatologického centra se spisovatelem Jáchymem Topolem a jeho překladatelem Alexem Zuckerem.
Měly jsme dvě fajn spolužačky, se kterými jsme se seznámily ještě předtím, než jsme vyjely, takže bylo super vědět, že nás někdo po příjezdu provede městem i školou a ujme se nás. Byly to obě hrozně hodná děvčata a upřímně nás přijaly mezi sebe. Seznámily nás se svým okruhem přátel, čas jsme spolu trávily i ve čtyřech. Všechno nám ukázaly, pobyt s námi prožívaly a kdykoliv, kdy bylo potřeba, podaly pomocnou ruku. Myslím, že jsme měly neskutečné štěstí. Všem budoucím „erasmákům” přeji, aby potkaly podobně naladěné lidi. Já osobně měla štěstí u všech podobných pobytů, tak pevně věřím, že každý, kdo ještě tu zkušenost nemá, bude mít podobné štěstí. Většinou zafunguje aura „všichni jsme v tom společně“, a tak není problém se seznámit. My jsme ale žádného dalšího erasmáka nepotkaly, právě proto, že u Oxfordu je tento program spíše výjimka, zato ale zafungovala obecně přívětivá nálada univerzity.
O: Jednou z aktivit, která patří v Oxfordu ke studentskému životu jsou tzv. formal dinners. Ty pro mě byly nezapomenutelným zážitkem a určitě doporučuji si jejich atmosféru zažít. Jak píše Beatrice, vytvořily jsme si partu s dalšími spolužačkami, které studovaly český jazyk a literaturu, a obě se staly našimi kamarádkami. Obecně jsme měli ale s lidmi v Oxfordu velmi dobrou zkušenost, ať již co se týče univerzitního prostředí, nebo jen tak ve městě. Všichni byli moc milí a vždy se snažili pomoci nebo alespoň poradit.
Závěrem bychom chtěly poděkovat všem, kteří nás podporovali ať už v Oxfordu, doma, nebo na naší domovské instituci. Děkujeme. Všem z vás, kteří se rozhodujete o tom, jestli jet, nebo ne: Je to klišé, ale neváhejte. Nemáte co ztratit, pouze získat. Pokud jste si jistí, že jet chcete, a jenom vás zajímaly detaily, jsme rády a doufáme, že jsme vaše rozhodnutí jen podpořily.
